Dětská hřiště od Rozmarýnu - David Smyčka

Zahrada - Park - Krajina 2/2004 str.26-27

Dětská hřiště od Rozmarýnu

David Smyčka
snímky : autor

Za uskupení Rozmarýn přispíváme k dnešnímu aktuálnímu tématu svou "troškou do mlýna". Představujeme hřiště U potoka ve Vysokém Mýtě. Jeho záměrem bylo nabídnout zábavu pro -náctileté děti. Úpravy bylo nutné umístit do vcelku malé proluky mezi panelovými domy. Kompozičně jde o soubor nástrojů pro rozmanité aktivity, vzájemně sladěných pouze vzhledově - materiálovým provedením. Ústřední prvek tvoří slézací stěna. Snažili jsme se ji pokud možno vyrobit jako imitaci hrubozrnného pískovce. Beton je proto dobarvován okrem a navíc byl namíchán s říčním oblázkem. Před zaschnutím jsme povrch "naturalizovali" drhnutím ocelovými kartáči. Šplhací úchyty tvoří říční valouny, přímo pro tento účel nasbírané. Slézací stěnu z odvrácené strany doplňují koš pro streetball a výmykové hrazdy.

Pingpongovému stolu jsme se snažili "vtělit" kromě herní funkce i funkci neformálního posezení. Hrací desku proto tvoří žulové plotny. "Síťku" tvoří žárově zinkovaná železná mřížka, odolná proti zničení. Posedové možnosti rozšiřují odpadní pískovcové bloky, rozmístěné do kruhu kolem pingpongového stolu.

Další zajímavostí je houpací lavice. Je z žárově zinkovaného děrovaného plechu, nastříkaného nakonec práškovou barvou. Lavice je zavěšená přes článkové řetězy na samomazných ložiscích. Větší nežádoucí rozhoupávání částečně omezuje kláda, vložená přímo mezi zavěšené řetězy. Návrh prvku byl motivován snahou doplnit nástroje, které by pro své aktivity využívala především děvčata, a které stále chybí.

Dětské hřiště ve Vysokém Mýtě se účastnilo soutěže o nejlépe realizované sadovnické dílo roku 2003, již pořádá Svaz zakládání a údržby zeleně.

Druhým příkladem je "Pařezová chaloupka" pro venkovskou ZŠ v Knířově u Vysokého Mýta. Základní díl chaloupky tvoří dutý vrbový kmen. Položili jsme ho šikmo na nosné dubové klády, osadili skluzavkou z nerezového plechu s bočnicemi z dubových klád, žebříkem a kládou s vyřezanými stupni. Na realizaci se finančně podíleli rodiče, škola úpravou vyřešila problém, jak děti zabavit po vyučování při čekání na autobus a zároveň jak zvýšit zájem o zápis do školy, jejímiž žáky jsou zejména přespolní děti.

Poslední ukázkou je sestava našeho původního mobiliáře. Mimo zmíněnou houpací lavici představujeme ještě odpadkový koš a lavici s opěrátkem. Ta je zajímavá především proto, že dokáže odolat "nájezdům" vandalů i nepřízni počasí: kovovou konstrukci tvoří žárově zinkované ohýbané trubky, za opěrátkem "předpjaté" (výrostci často sedají na opěrátko, nohama na sedák). Sedák i opěrátko je z neosámované dubové fošny o síle podle předpokládaného vandalského zatížení. Mobiliář jsme vytvořili spíše pro méně reprezentativní městské plochy typu panelová sídliště, přírodnější parky a dětská hřiště, přesto však s určitými nároky na estetický vzhled a zároveň nenucenost.

Ing. David Smyčka (1972), absolvent oboru zahradní a krajinářská architektura MZLU, pracuje v České Třebové, reprezentuje uskupení Rozmarýn